Pavel Němec
Aktualizováno: 10.07. 2017
Slovensko - Slovenský ráj 2002

Účastníci: Já, Jana.

Moje s Janou 1. společná dovolená na Slovensku. Za pomoci internetu jsme se rozhodli pro Slovenský ráj a za místo, kde bychom chtěli bydlet vesničku Stratená. Cestu jsme naplánovali na 1. týden v červenci, chtěli jsme tak využít státního svátku a ušetřit tak v práci dovolenou. Vyrazili jsme ve středu 3.7. hned ráno. Jeli jsme směrem na Uherské hradiště a přechod Starý Hrozenkov. Hned na naší straně nás čekaly komplikace v podobě 2 uzávěr na cestě mezi Uherským hradištěm a Uherským brodem. Na Slovensku jsme u Trenčína koupili dálniční známku a vydali se směr Žilina, Ružomberok, Liptovský Mikuláš a Poprad. V Popradu jsme sjeli na směr Dobšiná a Rožňava. Po celkem asi 6 hodinách jízdy jsme dorazili k Dobšinské ľadové jaskyni. Tu jsme absolvovali běžnou prohlídku a pokračovali dál do Stratené. Ve Stratené se nám po kratším hledání nepodařilo najít pro nás vyhovující ubytování, takže jsme si nechali poradit a zajeli do nedalekých Dedinek. V Dedinkách jsme hned na podruhé narazili na paní Tökelyovou, u které jsme se v rodinném penzionu ubytovali. Zjistili jsme si zavírací dobu samoobsluhy a vydali se na první krátký výlet po okolí. Po návratu jsme si ještě stihli v místní samoobsluze nakoupit na zítřejší ráno, kdy jsme už plánovali 1. tůru.

 

Den 1. - středa 3.7.

Příjezd do Dedinek, ubytování.
Vyrážíme s minimálním vybavením směrem k osadě Biele Vody, kde odbočujeme na modrou do Zejmarské rokliny. Tou po několika žebřících a úzké cestě kolem potoka míjíme vodopády. Už tento začátek ukazuje, že dovolená bude stát za to. Z rokliny přicházíme na planinu Geravy, kam ústí lanovka z Dedinek. Pod touto lanovkou scházíme po úzké cestě rovnou do Dedinek. Trasu plánovanou na 2:50 zvládáme za 1:40.

Den 2. Vstáváme brzy ráno, máme naplánovanou dlouhou tůru. Vycházíme stejnou cestou jako včera pod lanovkou na Geravy. Přes planinu vcházíme na širokou Glackou cestu a po ní ke Starej Horárni Glac. Tady to začíná vypadat špatně s počasím. Říkáme si, že to přejde a pokračujeme dál na Malou Poľanu. kde odbočujeme dolů směrem k vrchu Ogurčiak. Někde po cestě nás přepadá bouřka, déšť přečkáváme v hustém smrkovém porostu. Poprvé uznáváme, že jsme podcenili vybavení a jdeme nalehko. Po pár minutách přestává pršet, pouze jednou za čas spadne pár kapek. Jdeme dál. Poslední kus cesty, která nás má dovést na rozcestník ležící na asfaltce mezi Podleskom a Stratenou už prší vytrvale. Tady začíná žlutá značka do soutěsky Velký sokol, kterou máme naplánovanou zdolat. Není to žádný velký déšť, ale nevypadá, že hned tak přestane. Daří se nám dostat stopem k hotelu Slovenský Ráj kde si dáváme teplé jídlo a čaj. Obsluha je velice ochotná, i když přicházíme zmoklí ve špinavých botách. Po jídle odcházíme do Hrabušic, kde zjišťujeme, že není jednoduchý způsob, jak se dostat busem do Dedinek. Přestalo pršet, takže vyrážíme zpět k Velkému Sokolu. Cestou po asfaltce si Jana namohla achylovky, což ji způsobovalo bolesti. Polovinu cesty k Velkému Sokolu nás svezli nějací kluci, kteří tu chtěli stanovat. Velký Sokol, přes komplikace s nohama, zdoláváme v polovičním čase než je uveden v mapě. Přicházíme zpět na Glackou cestu a na Geravy. Zpět do Dedinek přicházíme, už po západu slunce před 9.. Ušli jsme určitě 30km, na cestě jsme byli 14 h.
Den 3. Rozhodli jsme se navštívit soutěsku Suchá Belá, která je nejznámější soutěskou Ráje. Tentokrát jedeme autem do Hrabušic a Podlesoku na sběrné parkoviště. Je něco po poledni. Parkoviště je placené, platí se i vstup do soutěsek. Obce takto získávají 20Sk na údržbu, turista získá pohlednici.
Před vstupem do soutěsky nám lidé, kteří kontrolují vstupenky radili, ať nahoru Sucho belou nechodíme, že je tam už přes 1200! turistů. (v turistické špičce se prý stává, že masa turistů ucpe žebříky tak, že je třeba čekat až 2 hodiny) Volíme tedy alternativní trasu - jdeme na Prielom Hornádu. Jde se zajímavou a nenáročnou cestou kolem řeky. Na rozcestí přecházíme na zelenou značku do Kláštorské rokliny směr Kláštorisko. Pokračujeme Malý Kyseľ, který ústí na vrchol Suché Belé a Glackou cestu. Po Glacké cestě jdeme kus po vrstevnici a pak odbočujeme dolů směr Podlesok. Autem se vracíme do Dedinek.
Den 4. Vstáváme dřív a už v 8 ráno jsme na parkovišti v Podlesoku. Tentokrát nic nebrání projít celou Suchou Belou. (narok zjistíme, že letos je opravdu suchá) Procházíme celou soutěsku až navrchol. Odtud až na Kláštorisko, dáváme si v restauraci oběd. Po obědě scházíme prudce dolů po žluté k bielemu potoku a kolem něho k začátku Sokolí doliny. Hlavním lákadlem Sokolí doliny je 80m vysoký Závojový vodopád. Jakmile projdeme celou dolinu, vracíme se po Glacké cestě do Podlesoku a autem na privát.
Den 5. - neděle 7.7. Ráno balíme, loučíme se s paní domácí a vydáváme se na cestu domů. Někde u Vernáru kupujeme kbelík borůvek i s kbelíkem od prodejce, který utíká před deštěm. Cestou, myslím že za Rožumberokom, ještě odbočujeme k nějakému družstvu, kde prodávají ovčí sýr. Něco kupujeme a odjíždíme domů.

Když jsme odjížděli ze Slovenského ráje, přemýšleli jsme už, že se sem vrátíme. Hlavně proto, že se nám tu líbilo a taky jsme neviděli ještě všechny známé soutěsky. Zpětně jsme konstatovali, že volba ubytování v Dedinkách byla šťastná, i když jejich poloha leží kus cesty od hlavních tras. Hrabušice jsou jako výchozí bod lepší, ale krajina tady je mnohem prostší. Dedinky jsou posazeny do zeleného údolí na břeh Palcmanské Maši. Na koupání byla voda studená, ale kombinace modré vody, zelené trávy a lesa je okouzlující narozdíl od Hrabušic, které stojí na rovině přímo obklopené poli. Fotky z této dovolené se nám až na 3 nezachovaly. Zůstali na nedofoceném filmu ve foťáku v autě, které Janě ukradli.

Fotky ze Slovenského Ráje( 2 jsou moje, ostatní jsem si vypůlčil z webu )

 dljaskynam.jpg ( 396x272, 29,0 kB )  dedinkym.jpg ( 489x337, 25,6 kB )  geravym.jpg ( 350x253, 46,2 kB )
Fotka z prostor Dobšinské ľadové jaskyni Letecký pohled na Dedinky Geravy shora
 raj1.jpg ( 525x746, 151,2 kB )  raj2.jpg ( 522x747, 147,9 kB )
Prielom Hornádu Jana asi někde pod Kláštoriskom